Méně je někdy více.

DID Action Figures

Feldwebel Rolf Steiner (DID)

31. srpna 2013 v 14:00 | Michal Trlica

Ani nevíte, jak nesnáším tuhle uniformu, a všechno co představuje!

Rolf Steiner
Již před nějakou dobou jsem zde popisoval úpravy na figuře Rolfa Steinera, tenkrát to však byl již docela starý výrobek firmy Dragon. O to vyšší má ale sběratelskou cenu. A protože minulý rok vydala firma DID nového Steinera, bez váhání jsem po něm sáhnul. Vždycky jsem chtěl mít Steinera jak v polní blůze M36/40 (tu nosí v první části filmu), tak i v oboustranné zimní bundě, kterou obléká v části druhé. Nechci být nijak velkým kritikem, ale myslím, že o hodně lepší (oproti Dragonu) je zde jen obličel, boty a samopal PPš-41. Tahle figura se podle mě hodí právě teď, když končí prázdniny a jde se zpět do školy. Proč? Myslím, že není těžké si odvodit, čím mě Rolf okouzlil. Svým chováním a jednáním. Byl tak trochu svéráz. Jeho každodenní boj s Rudou armádou, a ještě svými nadřízenými byl vyčerpávající. Plukovník Brandt věděl, že Steiner je prvotřídní voják, a tak i s kapitánem Kieslem přimhouřili oči. Ale přišel kapitán Stransky, a se Steinerem si nerozumněl. Jako pruský aristokrat byl přesvědčen o své nadřazenosti, a při cestě za železným křížem se nebál ani vraždit německé vojáky, když vydal "rozkaz" k postřílení Steinerovy čety. To byla poslední kapka, a Steinerův vztek přetekl. Zaplatil za to poručík Triebig, který se stal objetí Steinerova samopalu PPš-41. A v tom mi právě tento klasický film připomíná školu. Je to příběh kamarádství, nepřátelství, strachu, beznaděje a konfrontace. Jako ve škole. Jen mnohem horší. Díky svému chování mám pocit, že jsem taky takový malý Steiner.
Nyní se podíváme na celou figuru, a krok za krokem si prohlédněme provedené úpravy a patinu.
Myslím, že nikdo nemůže říci, že nepoznal Jamese Coburna. Obličej je opravdu autentický, a úplně jako živý. Jedinou chybou jsou až příliš tmavé vlasy, povšimněte se, že James Coburn byl v době natáčení Železného kříže šedivý.

Oberst Claus von Stauffenberg

28. října 2011 v 11:30 | Michal

Jsem voják, sloužím své vlasti. Ale tohle není má vlast. Když jsem tam ležel a krvácel, říkal jsem si že jestli umřu, nechám svým dětem jen hanbu. Posloužit Německu mohu jen jediným způsobem, při tom se stanu zrádcem. To přijímám...

Claus von Stauffenberg (celým jménem Claus Philipp Maria Justinian Schenk Graf (hrabě) von Stauffenberg) se narodil 15.11. 1907 v Jettingenu a v roce 1928 absolvoval jezdeckou školu v Hannoveru. V lednu 1943 byl povýšen na podplukovníka generálního štábu 10. obrněné divize, která se účastnila války v Africe. V dubnu 1943 byl těžce zraněn (při náletu přišel o oko, pravou ruku a dva prsty na ruce levé). V polovině června 1944, poté, co se částečně zotavil ze svých zranění, se stal štábním důstojníkem velitelství rezervní armády umístěného na Bendlerstrasse v Berlíně a k 1. červenci byl povýšen na plukovníka generálního štábu. Tato funkce mu umožnila účastnit se Hitlerových porad ve Vlčím Doupěti v Rastenburgu. 20. července 1944 umístil Stauffenberg aktovku s výbušninou pod stůl v konferenční místnosti a ve 12:42 se ozval výbuch. Stauffenberg, domnívaje se, že atentát byl úspěšný, se vrátil do Berlína a zde vedl pokus o převrat jako náčelník protihitlerovského povstaleckého štábu. Ačkoliv se zprvu vše dařilo, kvůli zanedbání správného muže na pozici velitele tzv. Záložní armády, jež měla zajistit vládní okrsek v Berlíně, puč, zvaný Operace Valkýra, nevyšel. Schenk von Stauffenberg byl zatčen a krátce po půlnoci 21.7.1944 spolu s dalšími důstojníky zastřelen popravčí četou.
 
 

Reklama